1Protož nemůžeš se vymluviti, ó člověče, každý potupující. Nebo tím, že jiného potupuješ, sám sebe odsuzuješ, poněvadž totéž činíš, což tupíš. 2Vímeť zajisté, že soud Boží jest podlé pravdy proti těm, kteříž takové věci činí. 3Zdali se domníváš, ó člověče, kterýž soudíš ty, kdož takové věci činí, a sám totéž čině, že ty ujdeš soudu Božího? 4Čili bohatstvím dobrotivosti jeho a snášelivosti i dlouhočekání pohrdáš, nevěda, že dobrotivost Boží ku pokání tebe vede? 5Ale podlé tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sám sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího. 6Kterýž odplatí jednomu každému podlé skutků jeho, 7Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným, 8Těm pak, kteříž jsou svárliví, a pravdě nepovolují, ale povolují nepravosti, prchlivostí a hněvem, 9Trápením a úzkostí, každé duši člověka činícího zlé, i Žida předně, i Řeka. 10Ale sláva a čest a pokoj každému, kdo činí dobré, i Židu předně, i Řeku. 11Neboť není přijímání osob u Boha. 12Kteřížkoli zajisté bez zákona hřešili, bez zákona i zahynou; a kteřížkoli pod zákonem hřešili, skrze zákon odsouzeni budou. 13(Nebo ne ti, kteříž slyší zákon, spravedlivi jsou před Bohem, ale činitelé zákona spravedlivi budou. 14Nebo když pohané zákona nemajíce, od přirození činí to, což přikazuje zákon, takoví zákona nemajíce, sami sobě zákonem jsou, 15Jako ti, kteříž ukazují dílo zákona napsané na srdcích svých, když jim to osvědčuje svědomí jejich i myšlení, kteráž se vespolek obviňují, aneb také vymlouvají.) 16V ten den, když souditi bude Bůh tajné věci lidské, podlé evangelium mého skrze Jezukrista. 17Aj, ty sloveš Žid, a zpoléháš na zákon, a chlubíš se Bohem, 18A znáš vůli jeho, a rozeznáváš, co sluší, naučen jsa z zákona, 19A za to máš, že jsi ty vůdcím slepých, světlem těch, kteříž jsou ve tmě, 20Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v zákoně. 21Kterakž tedy jiného uče, sám sebe neučíš? Vyhlašuje, že nemá kradeno býti, kradeš? 22Pravě: Nezcizoložíš, cizoložství pácháš? V ohavnosti maje modly, svatokrádeže se dopouštíš? 23Zákonem se chlubě, přestupováním zákona Bohu neúctu činíš? 24Nebo jméno Boží pro vás v porouhání jest mezi pohany, jakož psáno jest. 25Obřezáníť zajisté prospěje, budeš-li zákon plniti; pakli budeš přestupitelem zákona, obřezání tvé učiněno jest neobřezáním. 26A protož jestližeť by neobřízka ostříhala práv zákona, zdaliž nebude počtena neobřízka jejich za obřízku? 27A ti, kteříž jsou z přirození neobřízka, zachovávajíce zákon, zdaliž nepotupí tebe, kterýž pod literou a obřízkou přestupník jsi zákona? 28Nebo ne ten jest Žid, kterýž jest zjevně; aniž to jest obřezání, kteréž bývá zjevně na těle; 29Ale ten jest Žid, kterýž vnitř jest Židem, obřezání maje srdečné v duchu, a ne podlé litery; jehož chvála ne z lidí jest, ale z Boha.