1Povinniť jsme pak my silní mdloby nemocných snášeti, a ne sami sobě se líbiti. 2A protož jeden každý z nás bližnímu se lib k dobrému pro vzdělání. 3Nebo i Kristus ne sám se sobě líbil, ale jakož psáno jest: Hanění hanějících tebe připadla na mne. 4Nebo kteréžkoli věci napsány jsou, k našemu naučení napsány jsou, abychom skrze snášelivost a potěšení písem naději měli. 5Bůh pak snášelivosti a potěšení dejž vám býti jednomyslnými vespolek podlé Jezukrista, 6Abyste jednomyslně jedněmi ústy oslavovali Boha a Otce Pána našeho Jezukrista. 7Protož přijímejte se vespolek, jakož i Kristus přijal nás v slávu Boží. 8Neboť pravím, že Kristus Ježíš byl služebníkem obřízky pro Boží pravost, aby potvrdil slibů otcům, 9A aby pohané z milosrdenství slavili Boha, jakož psáno jest: Protož vyznávati tebe budu mezi pohany, a jménu tvému plésati budu. 10A opět dí: Veselte se pohané s lidem jeho. 11A opět: Chvalte Hospodina všickni národové, a velebtež ho všickni lidé. 12A opět Izaiáš dí: Budeť kořen Jesse, a v tom, kterýž povstane, aby panoval nad pohany, pohané doufati budou. 13Bůh pak naděje naplňujž vás všelikou radostí a pokojem u víře, abyste se rozhojnili v naději skrze moc Ducha svatého. 14Jist jsem zajisté, bratří moji, i já také o vás, že i vy jste plní dobroty, naplněni jsouce všelikou známostí, tak že se i napomínati můžete vespolek. 15A však psal jsem vám, bratří, poněkud směle, jako napomínaje vás, podlé milosti, kteráž jest mi dána od Boha, 16K tomu abych byl služebníkem Ježíše Krista mezi pohany, slouže evangelium Božímu, aby byla obět pohanů vzácná, posvěcena jsuci skrze ducha svatého. 17Mám se tedy čím chlubiti v Kristu Ježíši, v Božích věcech. 18Neboť bych nesměl mluviti toho, čehož by skrze mne neučinil Kristus, ku poslušenství pohanů, slovem i skutkem, 19V moci divů a zázraků, v síle Ducha Božího, tak že jsem od Jeruzaléma vůkol až k Illyrické zemi naplnil evangelium Kristovým, 20A to tak byv žádostiv kázati evangelium, kdež ani jmenován nebyl Kristus, abych na cizí základ nestavěl, 21Ale jakož psáno jest: Kterýmž není zvěstováno o něm, uzří, a ti, kteříž neslýchali, srozumějí. 22A tímť jest mi mnohokrát překaženo přijíti k vám. 23Nyní pak nemaje již více místa v těchto krajinách, a žádost maje přijíti k vám od mnoha let, 24Kdyžkoli půjdu do Hišpanie, přijdu k vám. Mámť zajisté naději, že tudy jda, uzřím vás, a že vy mne provodíte tam, a však až bych prvé u vás poněkud pobyl. 25Nyní pak beru se do Jeruzaléma, službu čině svatým. 26Nebo za dobré se vidělo Macedonským a Achaiským, aby zbírku nějakou učinili na chudé svaté, kteříž jsou v Jeruzalémě. 27Takť sobě to oblíbili, a také povinni jsou jim to. Nebo poněvadž duchovním věcem jejich obcovali pohané, povinniť jsou jim také sloužiti tělesnými. 28A protož když to vykonám, a jim odvedu užitek ten, půjduť skrze vás do Hišpanie. 29A vímť, že když přijdu k vám, v hojnosti požehnání evangelium Kristova přijdu. 30Prosímť pak vás, bratří, skrze Pána našeho Jezukrista a skrze lásku Ducha, abyste spolu se mnou modlili se za mne Bohu snažně, 31Abych vysvobozen byl od protivníků v Judstvu, a aby služba tato má příjemná byla svatým v Jeruzalémě, 32Abych k vám bohdá s radostí přišel, a s vámi poodpočinul. 33Bůh pak pokoje se všemi vámi. Amen.