1Přednímu zpěváku na al mutlabben, žalm Davidův. Oslavovati tě budu, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovati budu všecky divné skutky tvé. 2Radovati a veseliti se budu v tobě, žalmy zpívati budu jménu tvému, ó Nejvyšší, 3Proto že nepřátelé moji jsou nazpět obráceni, že klesli, a zahynuli od tváři tvé. 4Nebo jsi vyvedl soud můj a při mou, posadils se na stolici soudce spravedlivý. 5Ohromil jsi národy, zatratils bezbožníka, jméno jejich vyhladil jsi na věčné věky. 6Ó nepříteli, již-li jsou dokonány zhouby tvé na věky? Již-li jsi města podvrátil? Zahynula památka jejich s nimi. 7Ale Hospodin na věky kraluje, připravil k soudu trůn svůj. 8Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti. 9Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení. 10I budou v tebe doufati, kteříž znají jméno tvé; nebo neopouštíš hledajících tě, Hospodine. 11Žalmy zpívejte Hospodinu, přebývajícímu na Sionu, zvěstujte mezi národy skutky jeho. 12Nebo on vyhledává krve, rozpomíná se na ni, aniž se zapomíná na křik utištěných. 13Smiluj se nade mnou, Hospodine, viz ssoužení mé od těch, kteříž mne nenávidí, ty, kterýž mne vyzdvihuješ z bran smrti, 14Abych vypravoval všecky chvály tvé v branách dcery Sionské, a veselil se v spasení tvém. 15Pohříženiť jsou národové v jámě, kterouž udělali; v osídle, kteréž polékli, uvázla noha jejich. 16Přišelť jest v známost Hospodin, pomstu učiniv; v díle rukou svých zapletl se bezbožník. Higgaion Sélah. 17Obráceni buďte bezbožníci do pekla, všickni národové, kteříž se zapomínají nad Bohem. 18Neboť nebude dán chudý u věčné zapomenutí; očekávání ssoužených nezahyneť na věky. 19Povstaniž, Hospodine, ať se nesilí člověk; národové buďte souzeni před tebou. 20Pusť na ně strach, ó Hospodine, ať tomu porozumějí národové, že smrtelní jsou. Sélah.