1Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho. Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň. 2Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne. 3Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine. 4Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř. 5Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. Sélah. 6Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města. 7Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší? 8Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům. 9Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký. 10Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými. 11Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane. 12Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují. 13Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. Sélah. 14I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města. 15Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí. 16Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého. 17A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný.