1Píseň žalmu synů Chóre. Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své. 2Ozdoba krajiny, útěcha vší země jestiť hora Sion, k straně půlnoční, město krále velikého. 3Bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem. 4Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli, 5Sami to uzřevše, velmi se divili, a předěšeni byvše, náhle utíkali. 6Tuť jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící. 7Větrem východním rozrážíš lodí Tarské. 8Jakž jsme slýchali, tak jsme spatřili, v městě Hospodina zástupů, v městě Boha našeho. Bůh upevní je až na věky. 9Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého. 10Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do končin země; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti. 11Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z příčiny soudů Božích. 12Obejděte Sion, a obstupte jej, sečtěte věže jeho. 13Přiložte mysl svou k ohradě, popatřte na paláce jeho, abyste uměli vypravovati věku potomnímu, 14Že tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti.