1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin. 2Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho. 3Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění. 4Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil. 5Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho? 6A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji. 7Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce: 8Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase. 9Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně. 10Ale ty, Hospodine, smiluj se nademnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim; 11Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj. 12Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky. 13Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.