1Žalm písně, při posvěcení domu Davidova. Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou. 2Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne. 3Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu. 4Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho. 5Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování. 6I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky. 7Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen. 8I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka: 9Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou? 10Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník. 11I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím. 12Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu.