1Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.