1Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě. 2Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne. 3Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou. 4Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul. 5Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé. 6Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách. 7Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše. 8Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou. 9Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji, 10Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou. 11Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem. 12Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu. 13Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel. 14Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se, 15Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé, 16Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své, 17Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich. 18Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina, 19Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil, 20Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli, 21Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě, 22Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu. 23Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých, 24Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá, 25I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa. 26Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou. 27Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. 28Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.