1Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti ženichovi. 2Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých. 3Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje. 4Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými. 5A když prodlíval ženich, zdřímaly všecky a zesnuly. 6O půlnoci pak stal se křik: Aj, ženich jde, vyjděte proti němu. 7Tedy vstaly všecky ty panny, a ozdobily lampy své. 8Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje svého, nebo lampy naše hasnou. 9I odpověděly ty opatrné, řkouce: Aby se snad nám i vám nenedostalo. Jděte raději k prodavačům, a kupte sobě. 10A když odešly kupovati, přišel ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu. I zavříny jsou dvéře. 11Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám. 12A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás. 13Bdětež tedy; nevíte zajisté dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde. 14Nebo jako člověk vycházeje na cestu, povolal služebníků svých, a poručil jim statek svůj. 15I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podlé možnosti jeho, i odšel hned na cestu. 16Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven. 17Též i ten, kterýž dvě, získal i on jiné dvě. 18Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého. 19Po mnohém pak času přišel pán těch služebníků, i činil s nimi počet. 20A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pět hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi. 21I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého. 22Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě hřivně získal jsem jimi. 23Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého. 24Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a zbíraje, kde jsi nerozsypal. 25I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest. 26A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a zbírám, kdež jsem nerozsypal. 27Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, byl bych vzal, což jest mého, s požitkem. 28Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven. 29(Nebo každému majícímu bude dáno, a bude více míti, od nemajícího pak i to, což má, bude odjato.) 30A toho neužitečného služebníka uvrzte do těch temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. 31Když pak přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své, 32A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů. 33A postaví ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici. 34Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Poďtež požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa. 35Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem byl, a přijímali jste mne; 36Nah, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně. 37Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme, neb žíznivého, a dávaliť jsme píti? 38Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme, neb nahého, a přioděli jsme? 39Aneb kdy jsme tě viděli nemocného neb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě? 40A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili. 41Potom i těm na levici dí: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. 42Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti; 43Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři, a nenavštívili jste mne. 44Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, neb hostě, neb nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě? 45Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, ani mně jste nečinili. 46I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.