1A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých. 2A řekl jim: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte. 3A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je pošle sem. 4I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je. 5Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko? 6Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich. 7Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně. 8Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu. 9A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Hosanna. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně. 10Požehnané království otce našeho Davida, kteréž přišlo ve jménu Páně. Hosanna na výsostech. 11I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti. 12A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl. 13A uzřev z daleka fík, an má lístí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě lístí; nebo nebyl čas fíků. 14Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho. 15I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, kteříž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel. 16A nedopustil, aby kdo nádobu nesl skrze chrám. 17I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů. 18Slyšeli pak to zákonníci i přední kněží biskupové, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, proto že všecken zástup divil se učení jeho. 19A když byl večer, vyšel z města. 20A jdouce ráno, uzřeli ten fík, an usechl z kořene. 21Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj, ten fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl. 22I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží. 23Nebo amen pravím vám, že kdož bykoli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz seboudo moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, staneťse jemu tak, což by koli řekl. 24Protož pravím vám: Zač byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám. 25A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše. 26Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich. 27I přišli zase do Jeruzaléma. A když on procházel se v chrámě, přistoupili k němu přední kněží biskupové a zákonníci a starší. 28I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo tobě dal tu takovou moc, abys tyto věci činil? 29Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím. 30Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi. 31I rozjímali sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť: Proč jste tedy neuvěřili jemu? 32Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že právě byl prorok. 33I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.