1Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi. 2A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem. 3Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš. 4I dí Pilát předním kněžím biskupům a zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku. 5Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem. 6Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský. 7A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni. 8Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div uzří od něho učiněný. 9I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal. 10Stáli pak přední kněží biskupové a zákonníci, tuze na něj žalujíce. 11A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi. 12I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek. 13Pilát pak svolav přední kněží biskupy a úřadné osoby i lid, 14Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku v tom, což na něj žalujete. 15Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu. 16Protože potrestaje, propustím ho. 17Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek. 18Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabáše. 19Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře. 20Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše. 21Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj. 22A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho. 23Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží biskupů. 24Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich. 25I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich. 26A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem. 27I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily ho. 28A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi. 29Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily. 30Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás. 31Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém? 32Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni. 33A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici. 34Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali los. 35I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata biskupové s nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený. 36Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu, 37A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě. 38A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský. 39Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám. 40A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení? 41A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil. 42I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého. 43I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji. 44A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. 45I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly. 46A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel. 47A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl. 48A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se. 49Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy, kteréž byly přišly za ním z Galilee. 50A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý, 51Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýž také očekával království Božího; 52Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo. 53A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován. 54A byl den připravování, a sobota se začínala. 55Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly z Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho. 56Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.