1A pohleděv, uzřel bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice. 2Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla tam dva šarty. 3I řekl: V pravdě pravím vám, že vdova tato chudá více než všickni uvrhla. 4Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla. 5A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i okrasami ozdoben byl, řekl: 6Nač se to díváte? Přijdouť dnové, v nichž nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. 7I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi? 8On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich. 9Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prvé býti, ale ne i hned konec. 10Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království. 11A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí. 12Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vládařům pro jméno mé. 13A toť se vám díti bude na svědectví. 14Protož složtež to v srdcích svých, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli. 15Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréž nebudou moci odolati, ani proti ní ostáti všickni protivníci vaši. 16Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratří, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás. 17A budete v nenávisti u všech pro jméno mé. 18Ale ani vlas s hlavy vaší nikoli nezahyne. 19V trpělivosti své vládněte dušemi svými. 20Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tehdy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho. 21Tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo u prostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho. 22Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest. 23Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv nad lidem tímto. 24I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů. 25I budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi ssoužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití, 26Tak že zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou. 27A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou. 28A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav svých, proto že se přibližuje vykoupení vaše. 29I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví. 30Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest již léto. 31Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest království Boží. 32Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se všecko stane. 33Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. 34Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížená srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a v náhle přikvačil by vás ten den. 35Nebo jako osídlo přijde na všecky, kteříž přebývají na tváři vší země. 36Protož bděte, všelikého času modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka. 37I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská. 38A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.