1Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. 2To bylo na počátku u Boha. 3Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest. 4V něm život byl, a život byl světlo lidí. 5A to světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly. 6Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan. 7Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom světle, aby všickni uvěřili skrze něho. 8Nebyl on to světlo, ale přišel, aby svědectví vydával o tom světle. 9Tentoť byl to pravé světlo, kteréž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět. 10Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, ale svět ho nepoznal. 11Do svého vlastního přišel, ale vlastní jeho nepřijali ho. 12Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, těm, kteříž věří ve jméno jeho, 13Kteříž ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou. 14A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce), plné milosti a pravdy. 15Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest než já. 16A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost. 17Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se. 18Boha žádný nikdy neviděl; jednorozený ten Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť vypravil. 19A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi? 20I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem Kristus. 21I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Jsi ten prorok? Odpověděl: Nejsem. 22I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě? 23Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok. 24Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli. 25I otázali se ho a řekli jemu: Proč tedy křtíš, jestliže ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani ten prorok? 26Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale u prostřed vás stojí, jehož vy neznáte. 27Totoť jest ten, kterýž po mně přišed, předšel mne, u jehož obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka. 28Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdež Jan křtil. 29Druhého dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa. 30Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest než já. 31A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou. 32A svědectví vydal Jan, řka: Viděl jsem Ducha sstupujícího jako holubici s nebe, a zůstal na něm. 33A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým. 34A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží. 35Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva, 36A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží. 37I slyšeli ho ti dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem. 38I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou, dí jim: Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (což se vykládá: Mistře), kde bydlíš? 39Dí jim: Poďte a vizte. I šli a viděli, kde bydlil, a zůstali u něho ten den; nebo bylo okolo desáté hodiny. 40Byl Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden z těch dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním. 41I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, což se vykládá Kristus. 42I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, což se vykládá Petr. 43Na druhý den chtěl Ježíš vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Poď za mnou. 44A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova. 45Nalezl Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v zákoně a proroci, nalezli jsme, Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta. 46I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Poď a viz. 47Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není. 48Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prvé než tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe. 49Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten král Izraelský. 50Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš. Větší věci nad tyto uzříš. 51I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.