1A odpovídaje Job, řekl: 2Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci? 3Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil? 4Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe? 5Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají. 6Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto. 7Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž. 8Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi. 9On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své. 10Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy. 11Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho. 12Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho. 13Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého. 14Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?