1Aj, Hospodin vyprázdní zemi, a pustou učiní; promění zajisté způsob její, a rozptýlí obyvatele její. 2I budeť jakož lid tak kníže, jakož služebník tak pán jeho, jakož děvka tak paní její, jakož kupující tak prodávající, jakož půjčující tak vypůjčující, jakož lichevník tak ten, jenž lichvu dává. 3Náramně vyprázděna bude země, a velice zloupena; nebo Hospodin mluvil slovo toto. 4Kvíliti bude a padne země, zemdlí a padne okršlek země, zemdlejí vysocí národové zemští, 5Proto že i ta země poškvrněna jest pod obyvateli svými; nebo přestoupili zákony, změnili ustanovení, zrušili smlouvu věčnou. 6Protož prokletí zžíře zemi, a vypléněni budou obyvatelé její; protož hořeti budou obyvatelé země, a pozůstane lidí maličko. 7Žalostiti bude mest, usvadne vinný kmen, úpěti budou všickni veselého srdce. 8Odpočine radost bubnů, přestane hluk veselících se, utichne veselí harfy. 9Nebudou píti vína s prozpěvováním, zhořkne opojný nápoj pitelům jeho. 10Potříno bude město marnosti; zavřín bude každý dům, aby do něho nechodili. 11Naříkání bude na ulicích pro víno, zatemněno bude všeliké veselí, odstěhuje se radost země. 12Zůstane v městě poušť, i brány zbořeny budou. 13Nebo tak bude u prostřed země, u prostřed národů, jako očesání olivy, jako paběrkování, když se dokoná vinobraní. 14Tiť pozdvihnou hlasu svého, prozpěvovati budou v důstojnosti Hospodinově, prokřikovati budou i při moři. 15Protož v údolích oslavujte Hospodina, na ostrovích mořských jméno Hospodina Boha Izraelského. 16Od končin země slyšíme písničky o slávě spravedlivého. Ale já řekl jsem: Zchuravěl jsem, zchuravěl jsem. Ach, na mé hoře, že nešlechetní nešlechetnost provodí, nešlechetnost, pravím, že tak nestydatě páší. 17Hrůza a jáma a osídlo tě očekává, ó obyvateli země. 18I stane se, že kdož uteče před pověstí strachu, upadne do jámy, a kdož vyleze z jámy, v osídle uvázne; nebo průduchové s výsosti otevříni budou, a zatřesou se základové země. 19Velmi se rozstoupí země, velice se rozpadne země, náramně pohybovati se bude země. 20Motaje, motati se bude země jako opilý, a přenešena bude jako chaloupka; nebo těžce na ni dolehne nepravost její, i padne tak, že nepovstane více. 21I stane se v ten den, navštíví Hospodin vojsko vysoké na výsosti, též i krále zemské na zemi. 22Kteřížto shromážděni budou, tak jako shromažďováni bývají vězňové do žaláře, a zavříni budou u vězení; po mnohých, pravím, dnech navštíveni budou. 23I zahanbí se měsíc, a zastydí slunce, když kralovati bude Hospodin zástupů na hoře Sion, a v Jeruzalémě, a před starci svými slavně.