1Bratří, by pak byl zachvácen člověk v nějakém pádu, vy duchovní napravte takového v duchu tichosti, prohlédaje sám k sobě, abys i ty nebyl pokoušín. 2Jedni druhých břemena neste, a tak plňte zákon Kristův. 3Nebo zdá-li se komu, že by něco byl,nic nejsa, takového vlastní mysl jeho svodí. 4Ale díla svého zkus jeden každý, a tehdyť sám v sobě chválu míti bude, a ne v jiném. 5Nebo jeden každý své břímě ponese. 6Zdílejž se pak ten, kterýž naučení přijímá v slovu s tím, od kohož naučení béře, vším statkem. 7Nemylte se, Bůhť nebude oklamán; nebo cožkoli rozsíval by člověk, toť bude i žíti. 8Nebo kdož rozsívá tělu svému z těla žití bude porušení; ale kdož rozsívá Duchu, z Duchať žíti bude život věčný. 9Činíce pak dobře, neoblevujme; nebo časem svým budeme žíti, neustávajíce. 10A protož dokudž čas máme, čiňme dobře všechněm, nejvíce pak domácím víry. 11Pohleďte, jaký jsem vám list napsal svou rukou. 12Ti, kteříž chtějí tvární býti podlé těla, nutí vás, abyste se obřezovali, jedné aby protivenství pro kříž Kristův netrpěli. 13Nebo ani sami ti, kteříž se obřezují, nezachovávají zákona, ale chtí, abyste se obřezovali, aby se tělem vaším chlubili. 14Ale ode mne odstup to, abych se chlubil, jediné v kříži Pána našeho Jezukrista, skrze něhož jest mi svět ukřižován, a já světu. 15Nebo v Kristu Ježíši ani obřízka nic neprospívá, ani neobřízka, ale nové stvoření. 16A kteřížkoli tohoto pravidla následují, pokoj přijde na ně a milosrdenství, i na lid Boží Izraelský. 17Dále pak žádný mi nečiň zaměstknání, já zajisté jízvy Pána Ježíše nosím na těle svém. 18Milost Pána Ježíše Krista s duchem vaším, bratří. Amen.