1Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho, 2Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce. 3Tak i my když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni. 4Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod zákonem, 5Aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali. 6A že jste synové, poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, Otče. 7A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista. 8Ale tehdáž, neznavše Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové. 9Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti? 10Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let. 11Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi. 12Buďte jako já, nebo i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili. 13Nebo víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprvé. 14A pokušení mé na těle mém nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše. 15Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že kdyby to možné bylo, oči své vyloupíce, byli byste mi dali. 16Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě? 17Milujíť vás nedobře, nýbrž odstrčiti nás chtějí, abyste vy je milovali. 18Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám. 19Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás), 20Chtěl bych přítomen vám býti nyní, a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás. 21Povězte mi, kteří pod zákonem chcete býti, nepozorujete-liž zákona? 22Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z děvky, a druhého z svobodné. 23Ale ten z děvky podlé těla se narodil, ten pak z svobodné podlé zaslíbení. 24Kteréžto věci u figůře se staly. Nebo toť jsou ti dva zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar. 25Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými. 26Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás. 27Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více než ta, kteráž má muže. 28Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení. 29Ale jakož tehdáž ten podlé těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl podlé Ducha, tak i nyní. 30Než co praví písmo? Vyvrz děvku i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn děvky s synem svobodné. 31A tak, bratří, nejsmeť synové děvky, ale svobodné.