1Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí. 2A choďte v lásce, jako i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou. 3Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté, 4A mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprymování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději díků činění. 5Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník), nemá dědictví v království Kristově a Božím. 6Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané. 7Nebývejtež tedy účastníci jejich. 8Byli jste zajisté někdy temnosti, ale nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte, 9(Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě), 10O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu. 11A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete. 12Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti. 13Ale to všecko, když bývá od světla trestáno, bývá zjeveno; cožkoli zajisté zjevné bývá, světlo jest. 14Protož praví: Probuď se ty, kdož spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus. 15Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří, 16Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou. 17Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně. 18A neopíjejte se vínem, v němž jest prostopašnost, ale naplněni buďte Duchem, 19Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích svých Pánu, 20Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci, 21Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží. 22Ženy mužům svým poddány buďte, jako Pánu. 23Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus hlava církve, a onť jest spasitel těla. 24A protož jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ve všem. 25Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni, 26Aby ji posvětil, očistiv obmytím vody skrze slovo, 27Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poškvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá, a bez úhony. 28Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje, 29Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev. 30Neboť jsme oudové těla jeho, z masa jeho, a z kostí jeho. 31A protoť opustí člověk otce svého i matku , a připojí se k manželce své, i budouť ti dva jedno tělo. 32Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi. 33A však i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže.