1A když přišel den padesátý, byli všickni jednomyslně spolu. 2I stal se rychle zvuk s nebe, jako valícího se větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli. 3I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýž posadil se na každém z nich. 4I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati. 5Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest. 6A když se stal ten hlas, sešlo se množství, a užasli se, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho. 7I děsili se všickni, a divili, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští? 8A kterak my slyšíme jeden každý jazyk náš, v kterémž jsme se zrodili? 9Partští, a Médští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii, 10V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedlé Cyrénu, a příchozí Římané, Židé, i v nově na víru obrácení, 11Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží. 12I děsili se všickni a divili, jeden k druhému řkouce: I což toto bude? 13Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito, 14A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého, a promluvil k nim: Muži Židé, a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď, a ušima pozorujte slov mých. 15Jistě nejsou tito, jakž vy se domníváte, zpilí, poněvadž jest teprv třetí hodina na den. 16Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele: 17A budeť v posledních dnech, (dí Bůh), vyleji z Ducha svého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou. 18A zajisté na služebníky a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha svého, a budou prorokovati. 19A ukáži zázraky na nebi svrchu, a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dymovou. 20Slunce obrátí se v temnost, a měsíc v krev, prvé než přijde ten den Páně veliký a zjevný. 21A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude. 22Muži Izraelští, slyšte slova tato: Ježíše toho Nazaretského, muže od Boha zveličeného mezi vámi mocmi a zázraky a znameními, kteréž činil skrze něho Bůh u prostřed vás, jakož i vy sami víte, 23Toho vydaného z uložené rady a předzvědění Božího vzavše, a skrze ruce nešlechetných ukřižovavše, zamordovali jste. 24Jehož Bůh vzkřísil, zprostiv bolestí smrti, jakož nebylo možné jemu držánu býti od ní. 25Nebo David praví o něm: Spatřoval jsem Pána před sebou vždycky; nebo jest mi po pravici, abych se nepohnul. 26Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději. 27Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš viděti svatému svému porušení. 28Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před oblíčejem svým. 29Muži bratří, sluší směle mluviti k vám o patriarchovi Davidovi, že i umřel, i pochován jest, i hrob jeho jest u nás až do dnešního dne. 30Prorok tedy byv, a věděv, že přísahou zavázal se jemu Bůh, že z plodu ledví jeho podlé těla vzbudí Krista, a posadí na stolici jeho, 31To předzvěděv, mluvil o vzkříšení Kristovu, že není opuštěna duše jeho v pekle, ani tělo jeho vidělo porušení. 32Toho Ježíše vzkřísil Bůh, jehož my všickni svědkové jsme. 33Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte. 34Neboť David nevstoupil v nebe, ale on praví: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé. 35Dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých. 36Věziž tedy jistotně všecken dům Izraelský, žeť Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali. 37To slyševše, zkormouceni jsou v srdci, a řekli Petrovi a jiným apoštolům: Což máme činiti, muži bratří? 38Tedy Petr řekl jim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů, a přijmete dar Ducha svatého. 39Vámť zajisté zaslíbení to svědčí a synům vašim, i všechněm, kteříž daleko jsou, kterýchžkoli povolal by Pán Bůh náš. 40A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal, řka: Oddělte se od pokolení toho zlého. 41Tedy ti, kteříž ochotně přijali slova jeho, pokřtěni jsou, a připojilo se v ten den duší okolo tří tisíců. 42I zůstávali v učení apoštolském, a v společnosti, a v lámání chleba, a na modlitbách. 43I přišla na všelikou duši bázeň, a mnozí divové a zázrakové dáli se skrze apoštoly. 44Všickni pak věřící byli pospolu, a měli všecky věci obecné. 45A prodávali vládařství a statky, a dělili mezi všecky, jakž komu potřebí bylo. 46A na každý den trvajíce jednomyslně v chrámě, a lámajíce po domích chléb, přijímali pokrm s potěšením a sprostností srdce, 47Chválíce Boha, a milost majíce u všeho lidu. Pán pak přidával církvi na každý den těch, kteříž by spaseni byli.