1Přišedše pak někteří z Židovstva, učili bratří: Že nebudete-li se obřezovati podlé obyčeje Mojžíšova, nebudete moci spaseni býti. 2A když různici a nemalou hádku Pavel a Barnabáš s nimi měl, i zůstali na tom, aby Pavel a Barnabáš a někteří jiní z nich šli k apoštolům a starším do Jeruzaléma o tu otázku. 3Tedy oni jsouce vyprovozeni od církve, šli skrze Fenicen a Samaří, vypravujíce o obrácení pohanů, i způsobili radost velikou všechněm bratřím. 4A když se dostali do Jeruzaléma, přijati jsou od církve a od apoštolů a starších. I zvěstovali, cožkoli činil skrze ně Bůh. 5Ale povstali někteří z sekty farizejské, kteříž byli uvěřili, pravíce, že musejí obřezováni býti, a aby jim bylo přikázáno zachovávati zákon Mojžíšův. 6Tedy sešli se apoštolé a starší, aby toho povážili. 7A když mnohé vyhledávání toho bylo, povstav Petr, řekl jim: Muži bratří, vy víte, že od dávních dnů mezi námi Bůh vyvolil, aby skrze ústa má slyšeli pohané slovo evangelium, a uvěřili. 8A Bůh, zpytatel srdce, svědectví jim vydal, dav jim Ducha svatého, jako i nám. 9A neučinil rozdílu mezi nimi a námi, věrou očistiv srdce jejich. 10Protož nyní, proč pokoušíte Boha, vzkládajíce na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli? 11Ale skrze milost Pána Ježíše Krista věříme, že spaseni budeme, rovně jako i oni. 12I mlčelo všecko to množství, a poslouchali Barnabáše a Pavla, vypravujících, kteraké divy a zázraky činil Bůh skrze ně mezi pohany. 13A když oni umlkli, odpověděl Jakub, řka: Muži bratří, slyšte mne. 14Šimon teď vypravoval, kterak Bůh nejprvé popatřil na pohany, aby přijal lid jménu svému. 15A s tím se srovnávají i řeči prorocké, jakož psáno jest: 16Potom se navrátím, a vzdělám zase stánek Davidův, kterýž byl klesl, a zbořeniny jeho zase vzdělám, a vyzdvihnu jej, 17Tak aby ti ostatkové toho lidu hledali Pána, i všickni pohané, nad kterýmiž jest vzýváno jméno mé, dí Pán, kterýž činí tyto všecky věci. 18Známáť jsou Bohu od věků všecka díla jeho. 19Protož já tak soudím, aby nebyli kormouceni ti, kteříž se z pohanů obracejí k Bohu, 20Ale aby jim napsáno bylo, ať se zdržují od poškvrn modl, a smilstva, a toho, což jest udáveného, a od krve. 21Nebo Mojžíš od dávních věků má po městech, kdo by jej kázal, poněvadž v školách na každou sobotu čítán bývá. 22Tehdy vidělo se apoštolům a starším se vší církví, aby vybrané z sebe muže poslali do Antiochie s Pavlem a Barnabášem, totiž Judu, kterýž sloul Barsabáš, a Sílu, muže znamenité mezi bratřími, 23Napsavše po nich toto: Apoštolé a starší i bratří těm, kteříž jsou v Antiochii a v Sýrii a v Cilicii bratřím, kteříž jsou z pohanů, pozdravení vzkazují. 24Poněvadž jsme slyšeli, že někteří vyšedše od nás, zkormoutili vás, řečmi zemdlévajíce duše vaše, pravíce, že se musíte obřezovati a zákon zachovávati, jimž jsme toho neporučili: 25I vidělo se nám shromážděným jednomyslně vybrané muže poslati k vám s těmito nejmilejšími svými, Barnabášem a Pavlem, 26Lidmi těmi, kteříž vydali duše své pro jméno Pána našeho Ježíše Krista. 27Protož poslali jsme Judu a Sílu, a tiť i ústně povědí totéž. 28Vidělo se zajisté Duchu svatému i nám, žádného více na vás břemene nevzkládati, kromě těchto věcí potřebných, 29Abyste se zdržovali od obětovaného modlám, a od krve, a od udáveného, a od smilstva. Od těch věcí budete-li se ostříhati, dobře budete činiti. Mějte se dobře. 30Tedy oni propuštěni byvše, přišli do Antiochie, a shromáždivše množství, dodali toho listu. 31Kterýžto čtouce, radovali se z toho potěšení. 32Judas pak a Sílas, byvše i oni proroci, širokou řečí napomínali bratří a potvrzovali. 33A pobyvše tu za některý čas, propuštěni jsou od bratří v pokoji k apoštolům. 34Ale Sílovi se vidělo, aby tu zůstal. 35Tolikéž Pavel i Barnabáš pobyli v Antiochii, učíce a zvěstujíce i s mnohými jinými slovo Páně. 36Po několika pak dnech řekl Pavel Barnabášovi: Vracujíce se, navštěvme bratří své po všech městech, v kterýchž jsme kázali slovo Páně, kterak se mají. 37Tedy Barnabáš radil, aby pojali s sebou i Jana kterýž přijmí měl Marek. 38Ale Pavlovi se nezdálo pojíti toho s sebou, kterýž byl odšel od nich z Pamfylie, aniž šel s nimi ku práci. 39I vznikl mezi nimi tuhý odpor, tak že se rozešli různo. Barnabáš pak pojav s sebou Marka, plavil se do Cypru. 40A Pavel přivzav Sílu, odšel, poručen byv milosti Boží od bratří. 41I procházel Syrii a Cilicii, potvrzuje církví.