1Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali, 2(Neboť praví: V čas příhodný uslyšel jsem tě, a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.) 3Žádného nedávájíce v ničemž pohoršení, aby bylo bez ouhony přisluhování, 4Ale ve všem se chovajíce jako Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech, 5V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bděních, v postech, 6V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné, 7V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti na pravo i na levo, 8Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jako bludní, a jsouce pravdomluvní, 9Jako neznámí, a jsouce známí, jako umírající, a aj, živi jsme, jako potrestaní, a nezmordovaní, 10Jako smutní, a však se vždycky radujíce, jako chudí, však mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, a však všemi věcmi vládnouce. 11Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest. 12Nejste v nás ssouženi, než ssouženi jste v střevách svých. 13O takovéžť pak odměně jakožto synům pravím: Rozšiřtež se i vy. 14Netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi? 15A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věrnému s nevěrným? 16A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakž pověděl Bůh: Přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem. 17A protož vyjdětež z prostředku jejich, a oddělte se, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás. 18A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.