1Věrnáť jest řeč, žádá-li kdo biskupství, žeť výborné práce žádá. 2Ale musíť biskup býti bez úhony, jedné manželky muž, bedlivý, středmý, vážný, k hostem přívětivý, způsobný k učení, 3Ne piján vína, ne bitec, ani mrzského zisku žádostivý, ale mírný, ne svárlivý, ne lakomec, 4Kterýž by dům svůj dobře spravoval, kterýž by dítky měl v poddanosti se vší poctivostí. 5(Nebo jestliže kdo domu svého spraviti neumí, kterak o církev Páně pečovati bude?) 6Ne novák, aby nadut jsa, neupadl v potupení ďáblovo. 7Musíť také i svědectví dobré míti od těch, kteříž jsou vně, aby neupadl v pohanění a v osídlo ďáblovo. 8Takž podobně jahnové mají býti poctiví, ne dvojího jazyka, ne mnoho vína pijící, ne žádostiví mrzkého zisku, 9Mající tajemství víry v svědomí čistém. 10A ti také ať jsou nejprv zkušeni, a tak ať přisluhují, jsouce bez úhony. 11Též i manželky ať mají poctivé, neutrhavé, středmé, ve všem věrné. 12Jahnové buďtež jedné manželky muži, kteříž by dítky dobře spravovali i své domy. 13Nebo kteříž by dobře přisluhovali, dobrého stupně sobě dobudou, a mnohé doufanlivosti u víře, kteráž jest v Kristu Ježíši. 14Totoť píši tobě, maje naději, že brzo příjdu k tobě. 15Pakliť prodlím, abys věděl, kterak máš v domě Božím obcovati, kterýž jest církev Boha živého, sloup a utvrzení pravdy. 16A v pravdě velikéť jest tajemství pobožnosti, že Bůh zjeven jest v těle, ospravedlněn v Duchu, ukázal se andělům, kázán jest pohanům, uvěřeno jemu na světě, zhůru přijat jest v slávu.