1Napomínámť pak, aby přede vším činěny bývaly pokorné modlitby, prosby, žádosti a díků činění za všecky lidi, 2Za krále i za všecky v moci postavené, abychom pohodlný a pokojný život vedli ve vší pobožnosti a šlechetnosti. 3Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem, 4Kterýž chce, aby všickni lidé spaseni byli, a k známosti pravdy přišli. 5Jedenť jest zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš, 6Kterýž dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvědčení časem svým. 7K čemuž postaven jsem já za kazatele a apoštola, (pravduť pravím v Kristu a neklamámť), za učitele pohanů u víře a pravdě. 8Protož chtěl bych, aby se modlili muži na všelikém místě, pozdvihujíce čistých rukou, bez hněvu a bez roztržitosti. 9Takž také i ženy aby se oděvem slušným s stydlivostí a s středmostí ozdobovaly, ne křtaltováním sobě vlasů, neb zlatem, aneb perlami, aneb drahým rouchem, 10Ale (tak, jakž sluší ženám, kteréž dokazují při sobě pobožnosti), dobrými skutky. 11Žena ač se učí mlčeci, ve všeliké poddanosti. 12Nebo ženě nedopouštím učiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlčení. 13Adam zajisté prvé jest stvořen, potom Eva. 14A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, příčinou přestoupení byla. 15Ale však spasena bude v plození dětí, jestliže by zůstala u víře, a v lásce, a v posvěcení, s středmostí.