1I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět. 2(To popsání nejprvé stalo se, když vládařem Syrským byl Cyrenius.) 3I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města. 4Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (proto že byl z domu a z čeledi Davidovy), 5Aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou. 6I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové, aby porodila. 7I porodila Syna svého provorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, proto že neměli místa v hospodě. 8A pastýři byli v krajině té, ponocujíce, a stráž noční držíce nad svým stádem. 9A aj, anděl Páně postavil se podlé nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou. 10Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu. 11Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově. 12A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, ležící v jeslech. 13A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích: 14Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle. 15I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti pastýři řekli vespolek: Poďme až do Betléma, a vizme tu věc, kteráž se stala, o níž Pán oznámil nám. 16I přišli, chvátajíce, a nalezli Marii a Jozefa, i to nemluvňátko ležící v jeslech. 17A viděvše, rozhlašovali, což jim povědíno bylo o tom děťátku. 18I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což jim bylo mluveno od pastýřů. 19Ale Maria zachovávala všecky věci tyto, skládajici je v srdci svém. 20I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo jim povědíno. 21A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo to děťátko, i nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prvé než se v životě počalo. 22A když se naplnili dnové očišťování Marie podlé zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili Pánu, 23(Jakož psáno jest v zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude), 24A aby dali obět, jakož povědíno jest v zákoně Páně, dvě hrdličky aneb dvé holoubátek. 25A aj, byl člověk v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm. 26A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prvé uzřel Krista Páně. 27Ten přišel, ponuknut byv od Ducha, do chrámu. A když uvodili rodičové Ježíše děťátko, aby učinili podlé obyčeje zákona při něm, 28Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl: 29Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podlé slova svého, v pokoji. 30Nebo viděly oči mé spasení tvé, 31Kteréž jsi připravil před oblíčejem všech lidí, 32Světlo k zjevení národům, a slávu lidu tvého Izraelského. 33Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm. 34I požehnal jim Simeon, a řekl Marii, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémuž bude odpíráno, 35(A tvou vlastní duši pronikne meč), aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení. 36Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Asser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem sedm let od panenství svého. 37A ta vdova byla, v letech okolo osmdesáti a čtyřech, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí. 38A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě. 39Vykonavše pak všecko podlé zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta. 40Děťátko pak rostlo, a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm. 41I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční. 42A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podlé obyčeje toho dne svátečního, 43A když vykonali ty dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli Jozef a matka jeho. 44Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a mezi známými. 45A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho. 46I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich, a otazuje se jich. 47A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho. 48A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe. 49I řekl jim: Co, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti? 50Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž jim mluvil. 51I šel s nimi, a přišel do Nazaréta, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém. 52A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.